Přes všechny pochyby, že nebudeme mít sníh a budeme lyžovat na blátě, jsme po příjezdu zjistili, že je o sjezdovku u chaty Juráška dokonale postaráno.
Lyžování bylo někdy mokré, ale vždy zábavné. Ti, co stáli na lyžích poprvé, dělali obrovské pokroky každý den. Pokročilejší vybrušovali techniku carvingového oblouku. Lyžování však bylo pouhou vločkou v lavině zábavy, aktivit a krásných zážitků, které si z lyžařského kurzu odvážím (a doufám, že odvážíme všichni).
Možná to říkám každý rok, ale tento lyžák byl za mě nejlepší z mnoha důvodů:
1. Ani jednou jsme nemuseli ohleduplné žáky po večerce ukázňovat (to se mi stalo poprvé😊).
2. Na začátku kurzu jsem žáky poprosil, aby nevyhazovali jídlo. – Pouze dva malé zbytečky za celý kurz!
3. Vznikla úžasná symbióza mezi osmáky a deváťáky. Skupinky se tvořily minimálně.
4. Celolyžáková hra se obešla bez stížností, nezdravé soutěživosti, v duchu fair play.
5. Diskotéka ukázala, že máme na škole velmi empatické žáky, kteří se nebojí k tanci vyzvat žáky z jiné školy sedící v koutě (jako podle filmové hlášky: Baby nebude sedět v koutě!).
6. Na tanečním parketu se ukázali i tací žáci, od kterých bych to nečekal a vida…umí tančit!
7. Pravidelné otužování s „mými“ deváťáky.
8. Výborný tým kolegů, instruktorů.
9. Nenadávali mi tolik za 17 ti kilometrovou túru.
10. Mohl jsem být s částí mé třídy, která mě neskutečně baví! Děkuji všem, kteří se na skvělém týdnu na horách podíleli.
